Polyneoptera Research Group se dlouhodobě podílí na rozsáhlém mapovacím projektu, jehož cílem je zpracovat rozšíření všech druhů řádu Orthoptera na území České republiky a ve finále publikovat souhrnný Atlas rozšíření. Od roku 2012 jsou každoročně extenzivně mapovány vybrané kraje ČR podle jednotné metodiky a další data o výskytu jednotlivých druhů jsou shromažďována od dobrovolníků z řad odborné veřejnosti. Více o mapování na Facebooku.

Marše (Tetrigidae) jsou detrito-bryofágní čeledí rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), tedy sarančí konzumující především nižší rostliny (zvláště mechové části) a detrit (blíže neurčitelné části organického původu). Tato potravní specializace je v rámci řádu Orthoptera unikátní. Již dlouhou dobu se zabýváme různými aspekty potravního chování a morfologií ústního aparátu u evropských druhů marší (Tetrix bipunctata, T. bolivari, T. ceperoi, T. subulata, T. tenuicornis, T. tuerki a T. undulata). V rámci expedice do nížinného tropického deštného lesa Národního parku Ulu Temburong (Brunei, Borneo) bylo odchyceno několik desítek jedinců různých rodů marší (Bolotettix, Discotettix, Dolatettix, Epitettix, Thoradonta). V současnosti se nasbíraný materiál vyhodnocuje s cílem určit míru variability potravních strategií těchto druhů.

Granty:SGS/PřF/2015 „Vybrané aspekty ekologie a fylogeneze polyneopterního hmyzu (Orthoptera, Dermaptera)“
CZ.1.05/2.1.00/03.0100 and ED 2.1.00/03.0100 (IET) – Operační program EU „Výzkum a vývoj pro inovace“
SGS24/PřF/2014 – „Mikrobiotopové a potravní preference marší (Orthoptera: Tetrigidae)“
SGS21/PřF/2013 – „Komplexní přístup k entomologickému výzkumu: fylogenetické, ekologické a fyziologické studie vybraných skupin hmyzu“
SGS2/PřF/2010 – „Potravní strategie bryofágního hmyzu“
GAČR 206/07/0811 – „Hostitelská specializace a druhová diverzita bryofágního hmyzu – analýza klíčových faktorů“

Biotopové nároky středoevropských marší rodu Tetrix jsou již poměrně dobře zdokumentovány. Na úrovni mikrobiotopových preferencí však lze pozorovat zajímavé ekologické jevy. Ukazuje se, že každé pohlaví obývá mírně odlišnou ekologickou niku. Cílem projektu je zjistit, čím jsou tyto mezipohlavní rozdíly způsobeny a jak podmínky prostředí (abiotické i biotické) ovlivňují aktivní volbu mikrobiotopu maršemi.

Granty: SGS2/PřF/2010 OU: „Potravní strategie bryofágního hmyzu“, FRVŠ 1445/2012 F4a, SGS24/PřF/2014 OU: „Mikrobiotopové a potravní preference marší (Orthoptera: Tetrigidae)“

Současný tlak lidské činnosti na přírodu a krajinu je zřejmý. Vzhledem k tomu, že urbanizované a antropogenizované plochy zabírají v kulturní krajině poměrně značnou část území, mohou hrát na poli lokální i globální biodiverzity důležitou roli. V současné době jsou znalosti o chování hmyzu v antrobogenních a zejména urbánních ekosystémech nedostatečné. Cílem projektu je objasnit biotopové preference a schopnost migrace rovnokřídlých v člověkem ovlivněné krajině. V rámci projektu bude řešen vliv urbanizace, prostorové vztahy ploch s vegetací a jejich funkce jako refugia a migrační koridory pro rovnokřídlý hmyz.

Granty: SGS OU 2015: Vybrané aspekty ekologie a fylogeneze polyneopterního hmyzu (Orthoptera, Dermaptera) interní institucionální grant Ostravské univerzity.

Pouze nepatrné procento druhů rovnokřídlého hmyzu se specializuje na konzumaci nižších rostlin (mechorostů). Mezi tzv. bryofágní druhy řadíme marše (Tetrigidae), kteří patří mezi „regular bryofagous insect“, jelikož konzumují mechy velice často a pravidelně. Další skupinou druhů jsou „opportunity bryophagous insect“, kteří konzumují mechové části pouze výjimečně. Mechy mají z pohledu konzumenta řadu zvláštních fyziologických a ekologických přizpůsobení, které omezují jejich stravitelnost či snižují nutriční hodnotu. V rámci tohoto projektu se zaměřujeme na měření stravitelnosti a nutričních hodnot potravy u bryofágů. Zabýváme se také sezónními změnami v kalorických hodnotách mechů v průběhu roku a nutričními charakteristikami na úrovni prvkového složení vybraných druhů mechů.

Granty:SGS/PřF/2015 „Vybrané aspekty ekologie a fylogeneze polyneopterního hmyzu (Orthoptera, Dermaptera)“
SGS24/PřF/2014 – „Mikrobiotopové a potravní preference marší (Orthoptera: Tetrigidae)“
SGS21/PřF/2013 – „Komplexní přístup k entomologickému výzkumu: fylogenetické, ekologické a fyziologické studie vybraných skupin hmyzu“

Marše rodu Tetrix bývají poměrně často parazitovány kuklicí Leiophora innoxia (Diptera: Tachinidae). O ekologických vztazích tohoto parazitoida a hostitele jsou však jen kusé informace. Parazitoid byl potvrzen zatím jen z několika druhů marší, nicméně je pravděpodobné, že napadá všechny středoevropské druhy. Cílem tohoto projektu je zjistit, které druhy marší jsou kuklicí napadány, jaký je životní cyklus parazitoida, jak kuklice vyhledá svého hostitele, zda a jak parazitovaná marše změní své chování. Nezodpovězeny zůstávají i mnohé další otázky týkající se tohoto fenoménu.

Pacrvčci (Tridactylidae) jsou v rámci rovnokřídlého hmyzu zvláštní skupinou zejména pro svoji ekologii. Prostřednictvím své velikosti, nenápadnému způsobu života a člověku neslyšitelným zvukovým projevům jsou často přehlíženi. Znalosti o jejich ekologii, potravní strategii a biotopových preferencích jsou značně nedostatečné. V současnosti se zabýváme zejména morfologickými analýzami ústního aparátu, potravními preferencemi několika druhů rodu Xya a taktéž vyhodnocujeme jejich komunikační schopnosti.

Granty:SGS/PřF/2015 „Vybrané aspekty ekologie a fylogeneze polyneopterního hmyzu (Orthoptera, Dermaptera)“
SGS24/PřF/2014 – „Mikrobiotopové a potravní preference marší (Orthoptera: Tetrigidae)“

Mokřadní ekosystémy jsou významným zdrojem biodiverzity všech skupin organismů, nespornou úlohu plní při zadržování vody v krajině, ale zároveň jsou silně ohroženy různými antropogenními zásahy. Typickým představitelem rovnokřídlého hmyzu závislým na vodním režimu mokřadů je saranče mokřadní Stethophyma grossum (Linnaeus, 1758). V Červeném seznamu bezobratlých živočichů České republiky je druh veden v kategorii téměř ohrožený. Přítomnost tohoto druhu na daném území má určitou indikační hodnotu – vypovídá o zachovalosti vodního režimu a přirozenosti krajiny. V současnosti je saranče známá ze severní Moravy a Slezska, ze severních a jižních Čech. Na severní Moravě se vyskytuje především v aluviích chráněné krajinné oblasti Poodří. V rámci projektu se zaměřujeme na monitoring tohoto druhu s cílem zaznamenat a vyhodnotit změny v populačních hustotách v průběhu několika let.

Současná klasifikace řádu Dermaptera rozlišuje okolo 2000 popsaných druhů v 11 čeledích. Dosavadní fylogenetické analýzy byly založeny vesměs na morfologických znacích a pouze několik studií z posledních let pracovalo také s molekulárními znaky. Tyto studie naznačují, že klasická morfologická klasifikace škvorů obsahuje parafylie/polyfilie i na úrovni čeledí, přičemž některé čeledi dosud nebyly sekvenovány vůbec. Cílem dlouhodobého projektu je postupně zpracovávat molekulární revize jednotlivých čeledí a na základě dostatečně rozsáhlého datasetu připravit molekulárně fylogenetickou studii postihující celý řád Dermaptera.

• P. Kocarek, V. John, and P. Hulva, „When the body hides the ancestry: phylogeny of morphologically modified epizoic earwigs based on molecular evidence,“ PloS One, vol. 8, iss. 6, p. e66900, 2013.
  [Bibtex]

  @Article{kocarek2013c,
    Title                    = {When the body hides the ancestry: phylogeny of morphologically modified epizoic earwigs based on molecular evidence},
    Author                   = {Kocarek, Petr and John, Vaclav and Hulva, Pavel},
    Journal                  = {PloS One},
    Year                     = {2013},
    Number                   = {6},
    Pages                    = {e66900},
    Volume                   = {8},
  
    Doi                      = {doi:10.1371/journal.pone.0066900},
    File                     = {:pdf/kocarek2013c.pdf:PDF},
    Publisher                = {Public Library of Science},
    Url                      = {http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0066900}
  }

• W. Tworzydło, S. M. Bili’nski, P. Kočárek, and F. Haas, „Ovaries and germline cysts and their evolution in Dermaptera (Insecta),“ Arthropod structure & development, vol. 39, iss. 5, pp. 360-368, 2010.
  [Bibtex]

  @Article{tworzydlo2010,
    Title                    = {Ovaries and germline cysts and their evolution in Dermaptera (Insecta)},
    Author                   = {Tworzyd{\l}o, Wac{\l}aw and Bili{\'n}ski, Szczepan M and Kočárek, Petr and Haas, Fabian},
    Journal                  = {Arthropod structure \& development},
    Year                     = {2010},
    Number                   = {5},
    Pages                    = {360--368},
    Volume                   = {39},
  
    Doi                      = {http://dx.doi.org/10.1016/j.asd.2010.05.004},
    File                     = {:pdf/tworzydlo2010.pdf:PDF},
    Publisher                = {Elsevier},
    Url                      = {http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1467803910000332}
  }

Palearktický rod Chelidura Latreille, 1825 (čeleď Forficulidae) sdružuje variabilní nelétavé druhy škvorů. Druhový komplex Chelidura (=Chelidurella) acanthopygia (Gené, 1832) obsahuje 8 vzájemně si velmi podobných druhů s centrem rozšíření v Alpách. Do střední Evropy svým výskytem zasahují dva druhy Ch. acanthopygia a Ch. guentheri Galvagni, 1994, které se vyskytují také na území ČR. Diagnostické morfologické znaky na štětech a pygidiích se vzájemně překrývají a oba druhy se místy dokonce vyskytují syntopicky. Cílem projektu je objasnit fylogenetickou pozici a taxonomický statut těchto druhů, a celého druhového komplexu, pomocí molekulárně-fylogenetických metod. Materiál je sbírán zejména na území České republiky, Slovenska, Rakouska a na severu Itálie, především v pohoří Alp, odkud byla popsána většina druhů z tohoto druhového komplexu.

Granty: SGS OU 2015: Vybrané aspekty ekologie a fylogeneze polyneopterního hmyzu (Orthoptera, Dermaptera) interní institucionální grant Ostravské univerzity.

Potravní biologie je velmi málo prostudovaným aspektem v rámci biologie škvorů a existuje jen několik prací zabývajících se tímto tématem. U většiny druhů jsou k dispozici pouze jednotlivé a nedostatečné údaje. Cílem podrobnější studie je zjištění potravních preferencí vybraných druhů středoevropských škvorů v přirozených a laboratorních podmínkách a posouzení jejich potenciálního významu v zemědělství a lesnictví. Zároveň je studována distribuce nymf a dospělců škvorů v rámci vertikální stratifikace lužního lesa, vč. potravních vazeb škvorů v jednotlivých patrech.

Granty: GAČR 14-042583: „Proč mají tropické lesy více druhů hmyzích herbivorů a parazitoidů než lesy mírného pásma?“
SGS OU 2015: Vybrané aspekty ekologie a fylogeneze polyneopterního hmyzu (Orthoptera, Dermaptera) interní institucionální grant Ostravské univerzity.

• P. Kočárek, „Life cycles and habitat associations of three earwig (Dermaptera) species in lowland forest and its surroundings,“ Biologia, Bratislava, vol. 53, iss. 2, pp. 205-211, 1998.
  [Bibtex]

  @Article{kocarek1998a,
    Title                    = {Life cycles and habitat associations of three earwig (Dermaptera) species in lowland forest and its surroundings},
    Author                   = {Kočárek, Petr},
    Journal                  = {Biologia, Bratislava},
    Year                     = {1998},
    Number                   = {2},
    Pages                    = {205--211},
    Volume                   = {53},
  
    File                     = {:pdf/kocarek1998a.pdf:PDF}
  }

Souostroví Sokotra hostí výjimečně bohatou flóru a faunu s vysokým zastoupením endemických druhů, která se zde vytvořila díky dlouhé izolaci od kontinentu (trvající minimálně 15 milionů let), ale také geologické, geomorfologické a klimatické pestrosti. Na základě předchozích studií (Kočárek 2014) zde bylo zaznamenáno 13 druhů škvorů, z nichž 7 (54%) je endemitních, vč. nově popsaného endemitního rodu Sokotralabis (Kocarek, 2014). V současné době je připravována molekulárně-fylogenetická studie, jejímž cílem je analyzovat příbuznost fauny škvorů Sokotry a okolních území Afriky a Arabského poloostrova a přispět tak k objasnění původu sokotranské bioty.

• P. Kočárek, „Earwigs (Dermaptera) of Socotra Island: checklist, distribution, and description of a new genus and four new species,“ Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, vol. 54, pp. 1-21, 2014.
  [Bibtex]

  @Article{kocarek2014,
    Title                    = {Earwigs (Dermaptera) of Socotra Island: checklist, distribution, and description of a new genus and four new species},
    Author                   = {Petr Kočárek},
    Journal                  = {Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae},
    Year                     = {2014},
    Pages                    = {1--21},
    Volume                   = {54},
  
    File                     = {:pdf/kocarek2014.pdf:PDF},
    Url                      = {http://biotaxa.org/AEMNP/article/view/9491}
  }

Díky skrytému způsobu života v půdě a vegetaci jsou škvoři často zavlékáni ze své domoviny do nepůvodních oblastí. V podmínkách Evropy se takto škvoři, pocházející ze subtropických a tropických oblastí, objevují zejména ve sklenících zoologických a botanických zahrad. V rámci dosud provedených průzkumů byl zdokumentován výskyt škvora Euborellia annulipes v ČR (Kočárek et al. 2015) a popsán nový druh škvora Euborellia arcanum Matzke & Kocarek, 2015 z Německa a Rakouska, u kterého není znám jeho původ. Studovány jsou potravní nároky synantropních druhů, potenciální škodlivost a jejich potenciál v ochraně rostlin.

Granty: MŠMT LO1208 „Teoretické aspekty energetického zpracování odpadů a ochrany prostředí před negativními dopady“.

• P. Kocarek, L. Dvorak, and M. Kirstova, „Euborellia annulipes (Dermaptera: Anisolabididae), a new alien earwig in Central European greenhouses: potential pest or beneficial inhabitant?,“ Applied Entomology and Zoology, vol. 50, iss. 2, pp. 201-206, 2015.
  [Bibtex]

  @Article{kocarek2015,
    Title                    = {Euborellia annulipes (Dermaptera: Anisolabididae), a new alien earwig in Central {Europe}an greenhouses: potential pest or beneficial inhabitant?},
    Author                   = {Kocarek, Petr and Dvorak, Libor and Kirstova, Marketa},
    Journal                  = {Applied Entomology and Zoology},
    Year                     = {2015},
  
    Month                    = {Feb},
    Number                   = {2},
    Pages                    = {201--206},
    Volume                   = {50},
  
    Doi                      = {10.1007/s13355-015-0322-2},
    File                     = {:pdf/kocarek2015.pdf:PDF},
    ISSN                     = {1347-605X},
    Publisher                = {Springer Science + Business Media},
    Url                      = {http://dx.doi.org/10.1007/s13355-015-0322-2}
  }

Drobnělky jsou drobný, málo početný a obecně velmi přehlížený řád hmyzu, který je zastoupen v tropických oblastech celého světa. Současná fauna celého světa čítá 39 druhů, je však zřejmé, že se jedná jen o zlomek druhového bohatství. Během 3 expedic na ostrov Borneo byl nashromážděn materiál drobnělek čítající stovky jedinců. Tento materiál je ve fázi zpracování, ale již nyní je zřejmé, že obsahuje hned několik vědecky nepopsaných druhů. V současnosti probíhají morfologické a molekulárně-fylogenetické analýzy a přípravy deskripcí jednotlivých druhů.

Granty: OPVK „Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity č. CZ.1.07/2.2.00/28.0149“.