Základna PRG se nachází v silně antropogenní krajině, kde v posledních desetiletích vládl těžký průmysl a hornická činnost. Není tedy bez překvapení, že se tyto aktivity promítly i do života hmyzu. Některé druhy v důsledku intenzivní průmyslové činnosti vymizely, jiným se naopak naskytla možnost osídlit nové biotopy, někdy i velmi nečekaného rázu.
Těžba černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi má dlouholetou tradici. Nicméně v posledních letech byla aktivní těžba na většině důlních děl již ukončena. Posledním závodem, kde stále probíhá dobývací činnost, je Důl Darkov v Karviné. Práce horníků je nesmírně náročná, o to překvapivější bylo, když se na nás jeden z nich, Ing. Ladislav Húska, obrátil ve věci výskytu cvrčků v dole, kde stále probíhá důlní činnost. Konkrétně se jednalo o cvrčka domácího (Acheta domestica). Bylo jasné, že to musíme prověřit in situ! Díky vstřícnosti vedení OKD nám bylo umožněno sfárat spolu s horníky do systému podzemních štol a celou záležitost náležitě prozkoumat. Pohybovali jsme se v hloubce bezmála 800 m pod povrchem, kde ač v místech neobvyklých pro existenci života se nám podařilo nasbírat biologický materiál.
Po hodinovém pobytu v důlních chodbách jsme nalovili několik desítek jedinců A. domestica, z nichž část byla ihned vložena do konzervačního média pro pozdější analýzy a část byla vynesena živá na behaviorální studie. V současnosti zjišťujeme, čím se cvrčci v dole živili nebo kolik generací již v podzemí prodělali (vitální populace žije izolovaně v dolech již přibližně 10-15 (!) let) a zda se za tu dobu projevily nějaké fyziologické či morfologické změny (v dolech je extrémně prašné prostředí, hluk, téměř permanentní tma a kolísající plynné složení vzduchu).
Kromě populace cvrčků domácích jsme v důlních chodbách objevili i četné populace rybenky Lepisma saccharina a synantropní stínky Protracheoniscus major (prvonález pro Moravu!).
Děkujeme vedení Dolu Darkov, že nám umožnilo prozkoumat tento zajímavý fenomén.