Výprava za škvory a rovnokřídlým hmyzem

Urazili jsme více než 2000 km. Navštívili jsme desítky lokalit v Rakousku a zejména pak v Itálii. Viděli jsme a nasbírali nespočet jedinců, zejména zástupců z řádů škvorů a rovnokřídlého hmyzu. Účel naší výpravy byl jasný – nasbírat dostatek materiálu pro objasnění druhového komplexu škvorů rodu Chelidura.

Výprava začala v oblasti nejvýše položeného a nejhlubšího korutanského jezera Millstätter See (Rakousko), které je obklopené horským masivem (Milstäter Alpe, 2 101 m n. m.). V jeho okolí jsme navštívili několik alpských vesniček např. Hochrindl, Deutsch Griffen a Döbriach. V okolí jezera jsme zaznamenali silnou populace kobylky jižní Meconema meridionale (Costa, 1860), která byla hojně sklepávána ze stromů a často nalézána navečer kolem lamp s pouličním osvětlením.

 

1

Millstäter See (Millstat, Rakousko) (Foto: K.K.)

 

Sběr materiálu v okolí Döbriach (Rakousko),vlevo samec Meconema meridionale (Costa, 1860) na vegetaci, (Foto: K.K., M.K.)

Sběr materiálu v okolí Döbriach (Rakousko),vlevo samec Meconema meridionale (Costa, 1860) na vegetaci (Foto: K.K., M.K.)

Následně jsme se přesunuli do oblasti italských Alp, navštívili jsme pár lokalit v okolí Bruneck, Elvas, Bolzano, Trento a utábořili jsme se v okolí největšího italského jezera Lago di Garda. Jezero bylo vytvořeno po poslední době ledové a na délku měří bezmála 52 km. Navštívili jsme proslulé pohoří Monte Baldo (2218 m n. m., východní italské Alpy) a poutní místo Spiazzi (provincie Verona).

Horské louky v oblasti italských Alp, (Foto: K.K.)

Horské louky v oblasti italských Alp (Foto: K.K.)

Pohoří Monte Balda (1650 m n. m.) a pohled na Lago di Garda (provincie Verona, Itálie), (Foto: K.K.)

Pohoří Monte Balda (1650 m n. m.) a pohled na Lago di Garda (provincie Verona, Itálie) (Foto: K.K.)

Alpské bezlesí pohoří Monte Baldo (1650 m n. m.) a saranče Pseudoprumna baldensis (Krauss, 1883) - endemit pohoří Monte Balda, (Foto: K.K.)

Alpské bezlesí pohoří Monte Baldo (1650 m n. m.) a saranče Pseudoprumna baldensis (Krauss, 1883) – endemit pohoří Monte Balda (Foto: K.K.)

V okolí města Bardolina (300 m n. m.) s bohatým zastoupením rovnokřídlého hmyzu a kudlanek. Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi Scopoli, 1772), pár kudlanky nábožné Mantis religiosa Linnaeus, 1758 a pár saranče Pezotettix giornae Rossi, 1794, (Foto: K.K.)

V okolí města Bardolina (300 m n. m.) s bohatým zastoupením rovnokřídlého hmyzu a kudlanek. Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi Scopoli, 1772), pár kudlanky nábožné Mantis religiosa Linnaeus, 1758 a pár saranče Pezotettix giornae Rossi, 1794 (Foto: K.K.)

Z oblasti Bardolina jsme vyrazili dále na jih směrem k Brescii, Cremoně, Piacenze a nakonec až k Janovu. Překonali jsme mohutné a rozsáhlé štěrkové náplavy řek Fiume Adige, Fiume Trebia, Fiume Po, Torrente Ceno, Fiume Celina, Fiume Tagliamento a Rio Lago.

Štěrkový náplav řeky Adige v okolí vesnice Dolcé (provincie Verona, Itálie), (Foto: K.K.)

Štěrkový náplav řeky Adige v okolí vesnice Dolcé (provincie Verona, Itálie) (Foto: K.K.)

Štěrkoviště řeky Tagliamento v okolí Portis (provincie Udine, Itálie), (Foto: K.K.)

Štěrkoviště řeky Tagliamento v okolí Portis (provincie Udine, Itálie) (Foto: K.K.)

Štěrkoviště horského toku Rio Lago (1 000 m n. m.) (provincie Udine, Itálie) s výskytem saranče Podisma pedestris (Linnaeus, 1758) (Acrididae: Melanoplinae), (Foto: K.K.)

Štěrkoviště horského toku Rio Lago (1 000 m n. m.) (provincie Udine, Itálie) s výskytem saranče Podisma pedestris (Linnaeus, 1758) (Acrididae: Melanoplinae) (Foto: K.K.)

Putování jsme ukončili cestou podél Predilského průsmyku v Julských Alpách, kde jsme se zastavili v hornické osadě Cave del Predil jež leží na úpatí hory Monte Re (1 912 m n. m.). Osada byla založená roku 1320, ale již od 8. století zde místní těžili olovo a zinek. Místní důl se stal největším zdrojem těchto surovin v Alpách, roku 1991 byl uzavřen a dnes slouží jako hornické muzeum.

10

Cave del Predil (dříve také Raibl) byla rušnou hornickou osadou ještě do roku 1991 (Foto: K.K.)

Vodohospodářská úprava horského toku Rio Lago (900 m n. m.) za osadou Cave del Predil, (Foto: K.K.)

Vodohospodářská úprava horského toku Rio Lago (900 m n. m.) za osadou Cave del Predil (Foto: K.K.)

Výprava trvala bezmála čtrnáct dní, ze zajímavých pozorování můžeme zmínit: např. kobylky (Barbitistes serricauda (Fabricius, 1798), Chopardius pedestris (Fabricium, 1787), Eupholidoptera schmidti (Fieber, 1861), E. chabrieri (Charpentier, 1825), Lepthophyes laticauda (Frivaldski, 1868), Tylopsis lilifolia (Fabricius, 1793), Pachytrachis striolatus (Fieber, 1853), Yersinella raymondii (Yersin, 1860)), cvrčka Gryllomorpha dalmatina Chopard, 1937, marše (Paratettix meridionalis (Rambur, 1838), Tetrix depressa Brisout de Barneville, 1848, saranče (Psophus stridulus (Linnaeus, 1758), Podisma pedestris (Linnaeus, 1758), Pseudoprumna baldensis (Krauss, 1883), Pezotettix giornae (Rossi, 1794), Ailopus strepens (Latreille, 1804), Oedipoda germanica (Latreille, 1804), Mecosthetus parapleurus (Hagenbach, 1822) či Acrotylus patruelis (Herrich-Schäffer, 1838) a ze škvorů pak r. Chelidura (komplex druhů), Euborellia annulipes (Lucas, 1847) či Labidura riparia (Pallas, 1773).

12

Pracovní skupina (zleva Petr Pyszko, Markéta Kirstová a Katka Kuřavová) – jež putovala za škvory a rovnokřídlým hmyzem po Rakousku a Itálii.

V hlubinách černouhelného dolu to žije!

Základna PRG se nachází v silně antropogenní krajině, kde v posledních desetiletích vládl těžký průmysl a hornická činnost. Není tedy bez překvapení, že se tyto aktivity promítly i do života hmyzu. Některé druhy v důsledku intenzivní průmyslové činnosti vymizely, jiným se naopak naskytla možnost osídlit nové biotopy, někdy i velmi nečekaného rázu.

Těžba černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi má dlouholetou tradici. Nicméně v posledních letech byla aktivní těžba na většině důlních děl již ukončena. Posledním závodem, kde stále probíhá dobývací činnost, je Důl Darkov v Karviné. Práce horníků je nesmírně náročná, o to překvapivější bylo, když se na nás jeden z nich, Ing. Ladislav Húska, obrátil ve věci výskytu cvrčků v dole, kde stále probíhá důlní činnost. Konkrétně se jednalo o cvrčka domácího (Acheta domestica). Bylo jasné, že to musíme prověřit in situ! Díky vstřícnosti vedení OKD nám bylo umožněno sfárat spolu s horníky do systému podzemních štol a celou záležitost náležitě prozkoumat. Pohybovali jsme se v hloubce bezmála 800 m pod povrchem, kde ač v místech neobvyklých pro existenci života se nám podařilo nasbírat biologický materiál.

Po hodinovém pobytu v důlních chodbách jsme nalovili několik desítek jedinců A. domestica, z nichž část byla ihned vložena do konzervačního média pro pozdější analýzy a část byla vynesena živá na behaviorální studie. V současnosti zjišťujeme, čím se cvrčci v dole živili nebo kolik generací již v podzemí prodělali (vitální populace žije izolovaně v dolech již přibližně 10-15 (!) let) a zda se za tu dobu projevily nějaké fyziologické či morfologické změny (v dolech je extrémně prašné prostředí, hluk, téměř permanentní tma a kolísající plynné složení vzduchu).

Kromě populace cvrčků domácích jsme v důlních chodbách objevili i četné populace rybenky Lepisma saccharina a synantropní stínky Protracheoniscus major (prvonález pro Moravu!).

Děkujeme vedení Dolu Darkov, že nám umožnilo prozkoumat tento zajímavý fenomén.

Fotoglarie:

Důl Darkov
« z 3 »

Výprava za rovnokřídlým hmyzem Slovenska

Na začátku srpna se několik členů Polyneoptera Research Group vypravilo do Prešovského a BanskoBystrického kraje (Slovensko) za zajímavými rovnokřídlými druhy. Navštívili jsme několik půvabných lokalit – extenzivně využívané lomy, lyžařské sjezdovky, kravské a ovčí pastviny i paraglidovou startovací dráhu. Dvoudenní výprava začala ve Spišské Teplici, kde se nachází několik různě využívaných lomů. Na vysluněných stepních okrajích lesů v okolí těžebních prostor vápencového lomu jsme pozorovali několik druhů kobylek s.l. (Ensifera) např. Decticus verrucivorus, Tettigonia caudata, Lepthophyes albovittata, Metrioptera bicolor, M. brachyptera, Pholidoptera aptera, P. frivaldskyi nebo Platycleis albopunctata. Pholidoptera frivaldskyi je poměrně robustní a nezaměnitelný druh, který chybí ve fauně České republiky. Stridulace samců je velmi nápadná a slyšitelná až na vzdálenost několika desítek metrů. Ze sarančí s.l. (Caelifera) jsme zaznamenali např. druhy Euthystira brachyptera, Chorthippus apricarius, Ch. brunneus, Omocestus viridulus, Pseudopodisma nagyi, Psophus stridulus, Gomphocerippus rufus či Stenobothrus lineatus. Pseudopodisma nagyi je karpatský druh, obývající podhorské suché louky, světliny a pastviny. V České republice je velmi vzácný (výskyt je doložen pouze ze dvou lokalit v Bílých Karpatech). V okolí Spišské Teplice jsme je nacházeli v hojných počtech.
Velice pěkné a orthopterologicky bohaté se jevily extenzivně využívané pastviny okolo Hriňové (Vrchslatina). I když zde nebyl nalezen očekávaný druh Podisma pedestris, tak se zde hojně vyskytovaly populace Omocestus haemorrhoidalis a Stenobothrus stigmaticus. Eurosibiřský druh saranče modronohá (Podisma pedestris) je v České republice dlouhodobě nezvěstná. Na Slovensku se vyskytuje pouze lokálně. Druh preferuje převážně kamenité jižní svahy a suché trávníky, méně často je nalézána také na vlhčích stanovištích.
Výprava byla zakončena překrásnými výhledy z paraglidové startovací dráhy v okolí Zvolenu, kde se na lučních pěšinách vyskytovaly bohaté populace saranče vlašské (Calliptamus italicus) a saranče modrokřídlé (Oedipoda cearulescens). Z porostu trnek a růží byli slyšet samci kobylky révové (Ephipiger ephipiger), při bližším prozkoumání jsme objevili několik jedinců obou pohlaví. A jako třešnička na dortu to dovršil nález nedospělé kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Momentálně členové Polyneoptera Research Group připravují další zahraniční výpravu, tentokrát zaměřenou hlavně na škvory, ale pozorování rovnokřídlých určitě chybět nebude.

Fotoglarie:

Slovensko 2015
« z 8 »

Seznam druhů rovnokřídlých zaznamenaných během této výpravy (celkem 36 druhů):

Orthoptera

Ensifera

Tettigoniidae

  • Decticus verrucivorus
  • Ephippiger ephippiger
  • Isophya pienensis
  • Leptophyes albovittata
  • Metrioptera bicolor
  • Metrioptera brachyptera
  • Metrioptera roeselii
  • Pholidoptera aptera
  • Pholidoptera frivaldskyi
  • Pholidoptera griseoaptera
  • Platycleis albopunctata
  • Tettigonia cantans
  • Tettigonia caudata
  • Tettigonia viridissima

Gryllidae

  • Gryllus campestris

Caelifera

Tetrigidae

  • Tetrix tenuicornis
  • Tetrix bipunctata
  • Tetrix subulata

Acrididae

  • Calliptamus italicus
  • Euthystira brachyptera
  • Gomphocerippus rufus
  • Chorthippus apricarius
  • Chorthippus biguttulus
  • Chorthippus brunneus
  • Chorthippus dorsatus
  • Chorthippus paralellus
  • Chorthippus montanus
  • Chrysochraon dispar
  • Oedipoda caerulescens
  • Omocestus hemorrhoidalis
  • Omocestus viridulus
  • Pseudopodisma nagyi
  • Psophus stridulus
  • Stenobothrus lineatus
  • Stenobothrus stigmaticus

Mantodea

Mantidae

  • Mantis religiosa

Euborellia arcanum Matzke & Kocarek, 2015 – nový druh škvora popsaný ze skleníku

Za dosud nepopsanými druhy živočichů není nutné jezdit do exotických krajin, čehož důkazem je popis nového druhu škvora ze skleníků v Německu a Rakousku. Je to samozřejmě také exotický druh, ale v tomto případě jsme nemuseli nikam jezdit, protože on doputoval sem za námi. Nový druh byl pojmenován E. arcanum, což znamená „tajemný“. Název odráží skutečnost, že nikdo neví, odkud se tady vzal. Pravděpodobně z Jižní Ameriky, ale jistě to zatím nevíme. Popis vyšel před pár dny v časopise ZOOTAXA.

E. arcanum

  • [PDF] [DOI] D. Matzke and P. Kocarek, „Description and biology of Euborellia arcanum sp. nov., an alien earwig occupying greenhouses in Germany and Austria (Dermaptera: Anisolabididae),“ Zootaxa, vol. 3956, iss. 1, pp. 131-139, 2015.
    [Bibtex]
    @Article{matzke2015,
      Title                    = {Description and biology of Euborellia arcanum sp. nov., an alien earwig occupying greenhouses in Germany and Austria (Dermaptera: Anisolabididae)},
      Author                   = {Matzke, Daniel and Kocarek, Petr},
      Journal                  = {Zootaxa},
      Year                     = {2015},
      Number                   = {1},
      Pages                    = {131--139},
      Volume                   = {3956},
    
      Doi                      = {10.11646/zootaxa.3956.1.8},
      File                     = {:pdf/matzke2015.pdf:PDF},
      Url                      = {http://dx.doi.org/10.11646/zootaxa.3956.1.8}
    }

Atlas Rovnokřídlí České republiky opět v knihkupectví!

Ti z Vás, kteří propásli koupi atlasu rovnokřídlého hmyzu při vydání v roce 2013, nezoufejte! Nyní (19. 5. 2015) vyšel dotisk atlasu Rovnokřídlí České republiky v nákladu 1000 výtisků, takže situace kdy byl po prvních dnech vydání atlas beznadějně vyprodaný by se neměla opakovat. Knihu je možné zakoupit v knihkupectví Academia. Jelikož nám orthopterologická sezóna bude teprve začínat, můžete za poznáváním vaší oblíbené skupiny hmyzu brouzdat po loukách, pastvinách, stepích, mokřadech i lesích při zvuku cvrkotu a s tímto pomocníkem v ruce celou letošní sezónu.

Mapování rovnokřídlých České republiky

Doporučujeme

o

Vědomosti o výskytu a rozšíření rovnokřídlých na území České republiky jsou dosud velmi kusé, přestože se jedná o nápadný a atraktivní hmyz s vysokým bioindikačním  potenciálem. V současnosti probíhá rozsáhlý mapovací projekt, jehož cílem je podrobně zpracovat rozšíření všech našich druhů a ve finále publikovat souhrnný Atlas rozšíření. Hledáme dobrovolníky, mapovatele, kteří by nám rádi pomohli zmapovat vybraná území, nebo jen přispěli svými náhodnými pozorováními. Pro sběr dat v terénu je k dispozici škrtací seznam, pokud nejste v určování Orthoptera zběhlí, využijte Atlasu rovnokřídlého hmyzu vydaného nakl. Akademia v roce 2013 nebo determinačního klíče, který si můžete vytisknout ve formě plakátu. Více o mapování také na Facebooku.

Škrtací seznam
Škrtací seznam
Orthoptera-skrtaci_seznam.doc
409.0 KiB
Detaily
Určovací klíč (plakát)
Určovací klíč (plakát)
Klic-Orthoptera.pdf
40.9 MiB
Detaily