Základna PRG se nachází v silně antropogenní krajině, kde v posledních desetiletích vládl těžký průmysl a hornická činnost. Není tedy bez překvapení, že se tyto aktivity promítly i do života hmyzu. Některé druhy v důsledku intenzivní průmyslové činnosti vymizely, jiným se naopak naskytla možnost osídlit nové biotopy, někdy i velmi nečekaného rázu.

Těžba černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi má dlouholetou tradici. Nicméně v posledních letech byla aktivní těžba na většině důlních děl již ukončena. Posledním závodem, kde stále probíhá dobývací činnost, je Důl Darkov v Karviné. Práce horníků je nesmírně náročná, o to překvapivější bylo, když se na nás jeden z nich, Ing. Ladislav Húska, obrátil ve věci výskytu cvrčků v dole, kde stále probíhá důlní činnost. Konkrétně se jednalo o cvrčka domácího (Acheta domestica). Bylo jasné, že to musíme prověřit in situ! Díky vstřícnosti vedení OKD nám bylo umožněno sfárat spolu s horníky do systému podzemních štol a celou záležitost náležitě prozkoumat. Pohybovali jsme se v hloubce bezmála 800 m pod povrchem, kde ač v místech neobvyklých pro existenci života se nám podařilo nasbírat biologický materiál.

Po hodinovém pobytu v důlních chodbách jsme nalovili několik desítek jedinců A. domestica, z nichž část byla ihned vložena do konzervačního média pro pozdější analýzy a část byla vynesena živá na behaviorální studie. V současnosti zjišťujeme, čím se cvrčci v dole živili nebo kolik generací již v podzemí prodělali (vitální populace žije izolovaně v dolech již přibližně 10-15 (!) let) a zda se za tu dobu projevily nějaké fyziologické či morfologické změny (v dolech je extrémně prašné prostředí, hluk, téměř permanentní tma a kolísající plynné složení vzduchu).

Kromě populace cvrčků domácích jsme v důlních chodbách objevili i četné populace rybenky Lepisma saccharina a synantropní stínky Protracheoniscus major (prvonález pro Moravu!).

Děkujeme vedení Dolu Darkov, že nám umožnilo prozkoumat tento zajímavý fenomén.

Fotoglarie:

Důl Darkov

« ‹ z 3 › »

Na začátku srpna se několik členů Polyneoptera Research Group vypravilo do Prešovského a BanskoBystrického kraje (Slovensko) za zajímavými rovnokřídlými druhy. Navštívili jsme několik půvabných lokalit – extenzivně využívané lomy, lyžařské sjezdovky, kravské a ovčí pastviny i paraglidovou startovací dráhu. Dvoudenní výprava začala ve Spišské Teplici, kde se nachází několik různě využívaných lomů. Na vysluněných stepních okrajích lesů v okolí těžebních prostor vápencového lomu jsme pozorovali několik druhů kobylek s.l. (Ensifera) např. Decticus verrucivorus, Tettigonia caudata, Lepthophyes albovittata, Metrioptera bicolor, M. brachyptera, Pholidoptera aptera, P. frivaldskyi nebo Platycleis albopunctata. Pholidoptera frivaldskyi je poměrně robustní a nezaměnitelný druh, který chybí ve fauně České republiky. Stridulace samců je velmi nápadná a slyšitelná až na vzdálenost několika desítek metrů. Ze sarančí s.l. (Caelifera) jsme zaznamenali např. druhy Euthystira brachyptera, Chorthippus apricarius, Ch. brunneus, Omocestus viridulus, Pseudopodisma nagyi, Psophus stridulus, Gomphocerippus rufus či Stenobothrus lineatus. Pseudopodisma nagyi je karpatský druh, obývající podhorské suché louky, světliny a pastviny. V České republice je velmi vzácný (výskyt je doložen pouze ze dvou lokalit v Bílých Karpatech). V okolí Spišské Teplice jsme je nacházeli v hojných počtech.
Velice pěkné a orthopterologicky bohaté se jevily extenzivně využívané pastviny okolo Hriňové (Vrchslatina). I když zde nebyl nalezen očekávaný druh Podisma pedestris, tak se zde hojně vyskytovaly populace Omocestus haemorrhoidalis a Stenobothrus stigmaticus. Eurosibiřský druh saranče modronohá (Podisma pedestris) je v České republice dlouhodobě nezvěstná. Na Slovensku se vyskytuje pouze lokálně. Druh preferuje převážně kamenité jižní svahy a suché trávníky, méně často je nalézána také na vlhčích stanovištích.
Výprava byla zakončena překrásnými výhledy z paraglidové startovací dráhy v okolí Zvolenu, kde se na lučních pěšinách vyskytovaly bohaté populace saranče vlašské (Calliptamus italicus) a saranče modrokřídlé (Oedipoda cearulescens). Z porostu trnek a růží byli slyšet samci kobylky révové (Ephipiger ephipiger), při bližším prozkoumání jsme objevili několik jedinců obou pohlaví. A jako třešnička na dortu to dovršil nález nedospělé kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Momentálně členové Polyneoptera Research Group připravují další zahraniční výpravu, tentokrát zaměřenou hlavně na škvory, ale pozorování rovnokřídlých určitě chybět nebude.

Fotoglarie:

Slovensko 2015

« ‹ z 8 › »

Seznam druhů rovnokřídlých zaznamenaných během této výpravy (celkem 36 druhů):

Orthoptera

Mantodea

Mantidae

• Mantis religiosa